Rady pro rodiče

V této sekci jsme pro Vás nachystali základní doporučení a postupy v těchto situacích:

  • Horečka u dětí
  • Nachlazení
  • Akutní průjem
  • Cviky při vadném držení těla
  • Zavádění nemléčných příkrmů

Horečka u dětí

Za horečku považujeme tělesnou teplotu vyšší než 38 st. naměřenou v podpaží, nebo teplotu vyšší než 38,5 st. naměřenou v konečníku. Jedná se o obrannou reakci organismu, která je potřebná ke zvládnutí infekčního onemocnění. Horečku snižujeme pouze v případě, pokud naměřená hodnota přesahuje 38 – 38,5 st.

Dítě s horečkou by mělo mít pokud možno klid na lůžku. Důležitý je zvýšený příjem vlažných nebo studených tekutin, neomezené kojení u kojených dětí. Pokud dítě zvrací, podáváme studený oslazený černý čaj nebo studený rehydratační roztok po lžičkách (všechny tekutiny jsou při zvracení lépe tolerovány, pokud je podáváme co nejvíce vychlazené – z ledničky).

Horečka ohrožuje zejména nejmenší děti nedostatkem tekutin (dehydratací) a křečemi, které mohou v tomto věku při horečce vzniknout (tzv. febrilní křeče).  Z tohoto důvodu horečku u dětí snižujeme postupy uvedenými níže a dbáme na dostatečný příjem tekutin.

Léčba, léky na snížení horečky

Ke snížení horečky podáváme léky, případně můžeme využít fyzikálních principů.

Léky na snížení horečky patří mezi základní vybavení lékárničky každé domácnosti s dítětem, abychom v případě horečky lék bez prodlení podali. Pro kojence, batolata a předškoláky užíváme zejména sirup nebo čípky k zavádění do konečníku. Čípkovou formu léku volíme především u dětí se zvracením a malých kojenců.

Paracetamol (firemní názvy – PARALEN, PANADOL BABY)

Paracetamol je možné aplikovat v jakémkoli věku. Paracetamol podáváme v dávce 10 až 15 mg/kg na dávku, tuto dávku je možné podat až 4x denně, mezi jednotlivými dávkami dodržujeme interval aspoň 6 hodin.

Nejčastěji dostupné produkty v lékárně:

  • Paralen čípky 100 mg – vhodné pro děti od 7 kg, pro děti s menší hmotností dáváme ½ tohoto čípku
  • Panadol baby čípky 125 mg (celý čípek je vhodný pro děti od 8 kg)
  • Panadol Junior čípky 250 mg (celý čípek je vhodný pro děti od 17 kg)
  • Panadol pro děti sirup – 5 ml sirupu obsahuje 120 mg paracetamolu, tj. 1ml sirupu obsahuje 24 mg paracetamolu
  • Paralen tablety 500 mg (celou 1 tabletu 500 mg může dítě s hmotností 35 kg a více)

Ibuprofen (firemní názvy – IBUPROFEN, BRUFEN, IBALGIN, NUROFEN, IBUBERL)

Ibuprofen můžeme podat dětem od 3 měsíců věku. Jednotlivá dávka ibuprofenu je 5 až 10 mg na 1 kg hmotnosti. Tuto dávku aplikujeme dle potřeby 3 – 4x denně. Ibuprofen podáváme tedy po 6 – 8 hodinách. Maximální denní dávka nepřesahuje 30 mg/kg/den.

Nejčastěji dostupné produkty v lékárně:

  • Sirup 2%: Ibalgin sirup, Nurofen sirup, Ibuberl sirup, Brufen sirup: 100 mg ibuprofenu v 5 ml sirupu, tj.1 ml sirupu obsahuje 20 mg ibuprofenu
  • Sirup 4%: Nurofen sirup pro školní děti: v 5 ml sirupu je pak obsaženo 200 mg ibuprofenu, tj. 1 ml obsahuje 40 mg ibuprofenu
  • Nurofen pro děti čípky 60 mg
  • Nurofen pro děti čípky 125 mg
  • Nurofen pro děti Active – tablety 100 mg – samorozpustné tablety bez potřeby zapití vodou (vhodné cca od 5 let, pokud dítě netoleruje sirup)
  • Tablety 200 mg: Ibalgin, Nurofen (pro děti s hmotností od cca 25 kg, pokud dokáží spolknout tabletu)
  • Tablety 400 mg: Ibalgin, Brufen, Ibuprofen (celou tabletu mohou děti s hmotností nad 40 kg)

Při dobré hydrataci dítěte aplikujeme optimální dávku léku (paracetamol nebo ibuprofen). Při návratu horečky dříve než za 6 hodin je možné střídat oba léky. Maximální léčba horečky pomocí léků je tedy podávání paracetamolu a ibuprofenu, kdy střídáme oba léky po 3 hodinách.

Fyzikální metody – zábaly, omývání houbou, sprchování

Tyto metody používáme pouze v případě, že má dítě teplé konce končetin a má vysokou teplotu 39-40 st. Zábaly, omývání/sprchování neprovádíme, pokud má dítě mramorovanou kůži nebo studené končetiny. Zábaly se používají jen při dobré snášenlivosti.

Voda k zábalům by měla být vlažná, ne studená, zhruba okolo 25 st. Namočený ručník nebo prostěradlo je třeba vyždímat a přiložit na hrudník a bříško nebo dítě zabalit, ale končetiny nechat volné. Zábal ponecháme na 10 – 15 minut, pak zábal odstraníme. Pokud horečka trvá, můžeme zábal opakovat, a to přibližně 3x za 2 hodiny.

Omývání houbou je další postup doporučovaný nejčastěji u malých kojenců. Vaničku napustíme vlažnou vodu o teplotě asi 29 – 32 °C, dítě do ní posadíme a za pomocí houby omýváme trup a končetiny po dobu 10 – 15 minut, délka závisí především na komfortu dítěte. Při dobré snášenlivosti a spolupráci dítěte kombinujeme se zábaly, omýváním houbou či se sprchováním.

Pokud nejsou přítomny známky závažného onemocnění (apatie, omezený perorální příjem, horečka malých kojenců, silná bolest hlavy, břicha, vyrážka), teplota většinou do 2-3 dnů odezní. Při nejistotě o stavu dítěte doporučujeme vždy konzultaci v ordinaci.

Nachlazení

Nemoc z nachlazení je akutní virový zánět horních cest dýchacích. K nachlazení dochází hlavně ve studených a deštivých obdobích, jelikož v takovém počasí se lidé více shlukují v uzavřených prostorech. Děti do 15 let mohou prodělat až 8 atak nachlazení ročně. Častější výskyt nemoci z nachlazení u dětí je způsoben nezralou imunitou, návštěvou kolektivu (MŠ), nedostatečnými hygienickými opatřeními v předškolním věku (používání kapesníku, hygiena rukou), další příčinou opakované nemocnosti může být zvětšená nosní mandle, chudokrevnost či alergie.

Nejčastější příznaky nemoci z nachlazení jsou ucpaný nos pro otok sliznice a tvorbu hlenu, sekrece z nosu, kašel (většinou suchý, dráždivý), zvýšená teplota až horečka. Výše uvedené příznaky jsou nejhorší první 2-3 dny onemocnění, příznaky mizí asi za 7 dní od začátku potíží.

Kašel může u dětí přetrvávat až 3 týdny po zmírnění či zmizení ostatních příznaků.

Žlutozelená barva rýmy je v určité fázi průběhu nachlazení zcela normální a nevyžaduje antibiotickou léčbu.

Prevence nachlazení:

Otužování, dostatečný přívod přírodních vitaminů, přechodná izolace dítěte mimo kolektiv, nekuřáctví (virovými infekcemi trpí častěji děti, jejichž rodiče kouří)

Léčba:

Léky snižující teplotu – paracetamol, ibuprofen – v dávkách dle hmotnosti dítěte (tyto léky není třeba podávat při teplotě do 38 st.)

Úleva od ucpaného nosu

  • vyplachování nosu fyziologickými roztoky (tzv. „mořská voda“ – Libenar pro kojence, Vincentka, Sterimar, Quixx)
  • kapky nebo spreje do nosu obsahující dekongescenční složku- odstraňují zduření nosní sliznice (př. Nasivin, Olynth) – jejich podávání by nemělo být delší než 7 dní pro riziko návyku a podráždění nosní sliznice
  • odsávání sekretu z nosu, volný nos je důležitý zejména u kojenců, neboť ti dýchají hlavně nosem, pokud dítě neumí smrkat, je důležité odsávat nos dítěte – odsávačka hlenů na vysavač (př. Baby Vac, Nosátko)

Praktický postup při ucpaném nosu:

Po aplikaci „mořské vody“ je nezbytné šetrné vysmrkání u větších dětí nebo odsátí hlenů u kojenců a batolat odsávačkou napojenou na domácí vysavač, do takto vyčištěného nosu pak aplikujeme nosní kapky (Nasivin, Olynth), které vedou k rychlému odeznění otoku nosní sliznice. Vlhčit vzduch, větrat, zvýšená poloha na spaní u kojenců. Dostatečný příjem tekutin.

Léky na kašel

Podávání léků na kašel u běžného nachlazení není většinou nutné, kašel je nejčastěji způsoben zatékáním sekretu z nosu do nosohltanu, proto je základem léčby zejména správná hygiena nosu. Snažíme se docílit vlhkého (odkašlávacího) kašle dostatečným přívodem tekutin, vlhčením vzduchu, event. podáváním léků podporujících odkašlání, příznivě může působit med či některé rostlinné preparáty (tzv. fytofarmaka – Erdoherbal, Kaloba, Sinupret, Bronchipret, aj.).

Bolest v krku

Na bolest v krku lze užít od 4-5 let pastilky (např. Junior angin, Tantum verde, Strepsils, Orofar, Isla…) a zábaly na krk.

Rekonvalescence je zcela zásadní po proběhlé infekci, zvláště u dětí předškolního věku, které navštěvují kolektivní zařízení. Nedodržení období rekonvalescence vede k recidivujícím potížím.

Antibiotika

Antibiotika při léčbě virové, nekomplikované infekce nepomohou, ba naopak, mohou poškodit imunitu dítěte a vést k vzestupu bakteriální rezistence k antibiotikům. Výborným pomocníkem k odlišení bakteriální a virové infekce je vyšetření CRP z kapky krve, které používáme i v naší ordinaci.

Akutní průjem

Příčinou průjmu je většinou střevní infekce (virová, bakteriální), změna stravy dítěte, konzumace určité potraviny či nadměrného množství ovoce, ovocných sťáv, dále užívání antibiotik (u dítěte či kojící matky), průjem může být projevem i některých  chronických onemocnění.

Jedna řídká stolice nemusí znamenat průjem.

Při průjmu je důležité u dítěte zabránit dehydrataci (odvodnění), ta ohrožuje především děti kojeneckého a batolecího věku. Vznik dehydratace je možno očekávat při více než 8 stolicích denně a/nebo při opakovaném zvracení.

Léčba průjmu je založena na správné a včasné rehydrataci (zavodnění) a následné rychlé realimentaci (opětovný příjem jídla). Ambulantně se daří zvládnout lehké a někdy střední stupně dehydratace. Těžký stupeň dehydratace vyžaduje vždy hospitalizaci a nitrožilní doplnění tekutin.

Známky dehydratace

Stupeň dehydratace může být lehký, středně těžký nebo těžký – podle procenta úbytku tělesné hmotnosti a dalších příznaků. Kromě úbytku na váze si všímáme změn chování (nápadný klid dítěte – dítě méně aktivní až netečné), teploty končetin (chladné ruce a nohy), suchosti sliznic (hodnotíme na jazyku), očí (jsou jakoby propadlé, podkruhované) či nepřítomnosti slz. Důležitým příznakem dehydratace je omezené močení. Současná přítomnost horečky zvyšuje riziko dehydratace.

Rehydratace

Doporučuje se podávat orální rehydratační roztok (ORS) obsahující minerály, které se ztrácí při průjmu či zvracení (např. Enhydrol, Kulíšek, Vodníček, ve formě prášku, který se rozpustí ve vodě). Pro lepší toleranci je vhodné ho podávat chlazený na 4 – 8°C po lžičkách (z ledničky), pomalu po 5 – 10 minutách 5 – 10 ml roztoku (čajová lžička cca 5ml, polévková lžíce cca 15ml). 

Méně vhodnou tekutinou k rehydrataci je čaj – černý, vychlazený z ledničky, oslazený (lépe glukopurem než klasickým cukrem), opět podávaný po malých dávkách (po lžičkách), ale často – každých 5-10 minut. Nevýhodou je, že čaj neobsahuje potřebné minerály obsažené v ORS, proto ho kombinujeme s neperlivou minerální vodou (Magnesia, Mattoni). 

Realimentace

Po úspěšné rehydrataci se může začít s obnovením příjmu potravy – vhodné jsou potraviny, které byly kojenci a malými dětmi již dříve dobře tolerovány.

Kojené děti: Kojení se nepřerušuje, dítě je kojeno v kratších intervalech, aby se nahradila ztráta tekutin a je vhodné mezi kojením navíc podávat rehydratační roztoky.

Nekojené děti ve věku do 6 měsíců: realimentace se provádí stejnou kojeneckou výživou, kterou před začátkem akutního průjmu tolerovaly

Kojenci, u kterých již bylo zahájeno zavádění příkrmů: věkově odpovídající kojenecká mléčná výživa a příkrmy v obvyklém množství (rýže, mrkvové pyré, bramborová kaše, banánové, jablečné pyré)

Batolata a starší děti: doporučujeme mixovanou stravu (rýže, brambory, kukuřice, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo). Mléčné výrobky a tuky podáváme omezeně.

Medikamentózní terapie

Výše uvedená opatření (správná a včasná rehydratace a realimentace) jsou v léčbě průjmů zcela zásadní.

Pro zkrácení onemocnění či při závažném průběhu lze léčbu doplnit o následující preparáty, u kterých byl prokázán účinek na léčbu průjmu:

  • Probiotika – pozitivní efekt na léčbu průjmu byl klinickými studiemi prokázán u probiotik Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii, zkracují dobu trvání průjmu a působí i při tzv. „postantibiotických průjmech(např. v Biopron forte (kapsle od 6 měsíců věku), Biopron probiotické kapky (od narození), Laktobacílky baby Swiss (kapsle pro děti od narození), Laktobacílky Swiss (cucací pastilky od 3 let), Enterol (od narození – tobolky, sáčky)
  • Hidrasec – u dětí starších 3 měsíců Hidrasec 10mg, u dětí nad 13 kg Hidrasec 30mg. Jedná se o lék, který působí přímo na mechanismus akutního průjmu – obnovuje rovnováhu vody a minerálů, je vázaný na lékařský předpis
  • Tasectan (sáčky 250 mg pro kojence a děti, tobolky 500 mg pro dospělé a větší děti) – obsahuje komplex želatiny a taninu, tvoří ochranný film na střevní sliznici a normalizuje její funkci, snižuje četnost a dobu trvání průjmu

Kdy kontaktovat lékaře

  • pokud jsou přítomny známky dehydratace (dítě nemočí déle jak 8 hodin, má suchá ústa)
  • pokud průjmovitá stolice obsahuje příměs krve, hlenu, je četná, vodnatá

Cviky při vadném držení těla

Dobré cviky na zdravé držení těla najdete na stránkách Státního zdravotního ústavu v tomto dokumentu.

Zavádění nemléčných příkrmů

4.-6. měsíc

Nemléčný příkrm se doporučuje začít podávat nejdříve na konci 4. měsíce a nejpozději na konci 6. měsíce, optimálně tedy počátkem 5. měsíce. Začínáme zeleninovým příkrmem (nejvhodnější je mrkev, mrkev+brambor, hrášek, dýně), podáváme ho lžičkou na střed jazyka, vždy několik lžiček před polední dávkou mléka.  Každé 2-3 dny můžeme přidat další 1 druh zeleniny (petržel, červená řepa, batáty, cuketa, špenát, brokolice, kapusta, pórek..), aby bylo jednoznačně možno určit její snášenlivost. Zeleninu zprvu podáváme formou pyré, uvařenou doměkka, rozmixovanou na kašičku. Zpočátku je malá porce příkrmu doplněna podáním mléka. Postupně je mléčná porce příkrmem nahrazena zcela, příkrm je vhodné zapít převařenou kojeneckou vodou.

Asi po 14 dnech se přidává 20g-30g libového vařeného masa na porci (ideálně králík, kuře, krůta, hovězí), mělo by být podáno 4-5x týdně, 2x týdně se maso nahradí vařeným žloutkem, ½ žloutku na porci. Jídlo se do 1 roku nesolí, nekoření, můžeme přidat pár kapek rostlinného oleje (olivový, řepkový).

Mezi 4. a 6. měsícem je rovněž nejvhodnější období pro zavedení lepku (pšenice, žito, oves, ječmen) do stravy (tzv. imunologické okno), může být podán ve formě rozdrobeného piškotu nebo máslové jíšky (lžička hl. mouky, máslo) 2x týdně jako součást příkrmu, nebo ve formě obilné kaše na noc.

6. měsíc

Druhou mléčnou porci (dopolední svačinka) nahrazujeme ovocným pyré, které se nepřislazuje, zpravidla okolo 6. měsíce. Vhodné je začít naškrábaným banánem, jablíčkem, postupně možno přidávat další ovoce (jahody, meruňka, broskev, maliny, ..), nově vždy 1 druh ovoce ke správné identifikaci ev. alergické reakce.

8. měsíc

8. měsíc je v vhodné období, kdy je možné do jídelníčku (odpolední svačinka) přidat bílý jogurt, který lze dochutit rozmačkaným babánem nebo ovocnou přesnídávkou, při netoleranci nakyslé chuti. Do 1 roku vyčkáme s tvarohem, pro vysoký obsah bílkovin. Je vhodné začít nabízet kousky ve stravě, příkrmy už by se neměly mixovat, lépe jen lehce rozmačkat vidličkou, aby se děti naučily kousat. K snídani možno podat malé kousky střídky chleba s máslem, lučinou, šunkou či džemem. Pokud ve stravě chybí ryba (sladkovodní, losos, treska), je vhodné ji zařadit.

10. měsíc

V tomto období dále rozšiřujeme jídelníček, strava se postupně připodobňuje dospělé (např. rajská omáčka, svíčková, z příloh těstoviny, rýže, brambor, ..), stále nesolíme, zbytečně nepepříme, bylinky, běžná koření je možné při vaření používat. Mléčná porce by v tomto věku neměla klesnout pod 500 ml/den, do roku věku ve formě upravené kojenecké formule, po roce věku možno podat malé množství mléka např. k přípravě kaše. Do dvou let věku nepodáváme mléčné výrobky nízkotučné.